Creep (Kripl)

Když jsme minule začali písničkou Why od Annie Lennox, tak dneska bysme se mohli podívat na písničku Creep od Radiohead, kterou překládám jako „kripl“. Ono to významově docela sedí a hlavně se mi líbí, že to zní podobně jako anglické slovo „creep“ – no prostě někdo takovej nepěknej. Navíc to má hodně silný emoční obsah, což mi přijde taky dobrý. Tedy alespoň pro mě, má slovo „kripl“ význam nejenom někoho, komu něco chybí, ale také někoho, kdo někomu něco způsobuje, většinou ne úplně příjemného.

Před sebou mám text písničky, budu ho číst, překládat a zase se pustím do interpretace, jako minule. Tento text jsem vybral jednak proto, že je to sonda do druhé strany toho, o čem zpívá Annie Lennox – jakoby z pohledu kripla, toho kdo škodí a kdo v ní vyvolával nepříjemné pocity, (tyto písničky samozřejmě nevznikly v nějaké souvislosti, ale mě tam souvislost napadá, tak si ji tam můžeme zkusit dát a uvidíte, jestli Vám to bude dávat smysl) a jednak proto, že písnička je v podstatě epická. To znamená, že je v ní kus příběhu, který je typický a ve kterém vidím typické rysy příběhů, se kterými se setkávám.

Dalším důvodem, proč je tato písnička důležitá a proč v ní spatřuji souvislost s „Why“ je ten, že Annie vypráví o konci, o momentech, kdy zjišťuje, že je něco v nepořádku, proč je to v nepořádku, proč se necítí dobře a že vlastně o to právě jde. Creep je naproti tomu o začátku, o tom, co předchází momentu, ve kterém se dá rozpoznat, že je něco v nepořádku a kdy se ukážou typické projevy toho, že to nakonec dopadne tak, jak o tom zpívá Annie.

Než se pustím do samotného textu písně, doporučuji shlédnout cover od Daniely Andrade, který najdete pod článkem. Můžete si tak rozebrat, jestli její interpretace odpovídá obsahu písně, nebo alespoň obsahu, tak jak se ho tady budu snažit rozklíčovávat. Pokud jste ho ještě neviděli, tak se na to nejdřív podívejte, abyste viděli ten kontrast. Nemusíte se dívat na celou písničku, ale spíše se zaměřte na styl interpretace. A samozřejmě se potom můžete podívat i na originál.

Text začíná nevinně:

When you were here before

Couldn’t look you in the eye

You’re just like an angel

Your skin makes me cry

Takový v podstatě romantický začátek, ale když se do toho zanoříme, tak uvidíme, že se za tím může skrývat leccos.

Onehdy, když jsi tu byla

Nemohl jsem se ti ani podívat do očí

Jsi jako anděl

Tvoje kůže mě rozplakává.

Na první pohled je to romantika jako poleno, vzpomínka na to, jaké to bylo předtím.  Na druhý pohled a v kontextu toho, co se tam ukáže, že je podstatou příběhu a k čemu se vrátím, je to ale spíše taková snaha o její návrat. Ona na konci od něj utekla, a on v této sloce vzpomíná a říká tím „jééé to bylo krásný, nechceš se vrátit?, pojď zpátky“.

To jsou taková ta kolečka, kterými procházíte ve vztazích s lidmi, kteří Vás odhánějí a přitahují zpátky – tak jenom abyste věděli, že tento začátek je pravděpodobně jenom pokračováním konce písničky. Verš „Couldn’t look you in the eye“ je na první pohled naprosto nevinný. „Nemohl jsem se ti podívat do očí.“ To je krásný, to je romantik, který se nedokáže ani podívat do očí, protože to v něm vyvolává takové emoce, že to prostě nedokáže. No prostě nádhera.

Jenomže když si do toho vložíte, co už víte o takových osobnostech a o takových lidech, tak Vám dojde, že za nemohoucností se podívat do očí, může být také slušné ponížení na straně toho člověka. A tihle lidé – jakékoli ponížení, cokoli děláte líp, nebo situace, ve kterých jste v dominantní pozici vůči nim – tak to prostě nepřenesou přes…ani ne tak srdce, něco prostě. A dají Vám to sežrat. Dříve nebo později. Za pár veršů se dozvíme, jak se to projeví.

 „You’re just like an angel“, „jsi jako anděl“  – to je také krásná romantika, ale na druhou stranu, pokud to říkáte někomu, kdo touží po tom, aby mu někdo říkal, že je jako anděl, tak tady tím si ho budete hezky namotávat na prst. „Tvoje kůže mě rozplakává“ –  otázka je, jaký pláč to je, proč mě rozplakává. V kontextu zbytku písničky to nemusí být zas tak nevinné.

You float like a feather

In a beautiful world

I wish I was special

You’re so very special

Vznášíš se jako pírko

V nádherném světě

A já si přeji, abych byl taky tak speciální/výjimečný

A ty jsi tak kurevsky výjimečná.

A tady už se to začíná trošku hroutit. „Vznášíš se jako peříčko“, to je gradace toho krásna, stejně jako „v nádherném světě“, který možná bude jen takový obláčkový svět. A já si přeji, abych byl také tak výjimečný.“ Tady pozor, tady bych zpozorněl. Co se za tím může skrývat? Přiznávám se tu k tomu, že výjimečný nejsem. Nebo možná rovnou k narcismu, k tomu, že mým cílem je být nejlepší, výjimečný, naprosto dokonalý a skvělý.

Tady vlastně máme odkaz na mé předminulé video – PFko, které jsem dával na blog, „být naprosto skvělý, úžasný, nikdo mě nedostane, dostanu nobelovku nakonec“. „You are so fucking special“… po tom co jí romanticky vypravím o tom, jak je jako peříčko, že je jako anděl a jak v krásném je světě, jí pak řeknu, že chci být také tak „kurevsky dobrej“. Tam je navíc i nějaká sexuální konotace. Ale proč? Co to má znamenat „fucking special? Že každý s ní bude chtít mít fucking? O co tady vlastně jde? O ní, že ona je ta úžasná? Nebo…

Tuto píseň sice beru tak, že ji zpívá chlap ženě, ale je to v angličtině, tedy celé gender neutrální a můžete si to přeložit, do jakého rodu chcete. Na originální verzi písničky mi přijde důležitý pazvuk elektrické kytary, který se tam ozve před refrénem – jako by někde zkratovali, jako elektrický proud. To mi přijde jako skvělý symbol toho, co se v tu chvíli v tom textu stane – to, že to najednou celé přepne, že tomu člověku se něco vyzkratuje v hlavě a on začne najednou na jinou notu:

But I’m a creep

I’m a weirdo

 „Ale já jsem kripl.“  Možná bych to v prvním opakování refrénu ještě nenazýval kriplem, ale spíš takovým postupným odhalením toho, co jsem zač. Ještě totiž nevím, jak moc zlé to bude, tak aby to v té písni trochu gradovalo. Takže jsem možná trošku podivín, jsem trošku zvláštní.

To totiž na první pohled nemusí být ještě nic tak nebezpečného a divného. Může to být zajímavé. Je takový svůj, jak se říká. Všichni chtějí být sví a sami sebou. Proč ne? Trošku mu to zazkratovalo a v té hlavě se sice něco přepnulo, ale pořád to nemusí být tzv. show stopper ve smyslu „tudy cesta nevede“. Potom se ptá: „What the hell am I doing here?“,„co tu k čertu dělám?“, „I don’t belong here “. To se také na první pohled může zdát velmi romantické.

Dá se to interpretovat z pohledu slečny, která je s ním na prvním randeti, na které on vzpomíná, které bylo „when you were here before“, tenkrát. On si připadá jako v sedmém nebi, v nádherném světě, s peříčkem a plačící se ptá, „jak se mi to mohlo stát, proboha, to je tak krásný, k čertu, já sem nepatřím“. Když to budu říkat v tomto romantickém kontextu, tak to zní nádherně a srdce se zahřívá a taje, ale zvrat pak přijde v další sloce, kde se už naplnila romantika a balení:

I don’t care if it hurts

I wanna have control

I wanna perfect body

I wanna perfect soul

„I don’t care if it hurts“, „Je mi jedno, jestli to bolí“ Tady je trošku zrada v té angličtině, protože nevíme, koho to bolí. Jestli to říká někomu nebo sobě. Může ubližovat buď té slečně – vztah se rozjel, už spolu chodíme, už je ruka v rukávu a tak mě nezajímá, jestli to bolí, už tě tedy začínám týrat. Anebo jestli mu jde o to být „special“ a začíná sám sebe poškozovat. To ještě nemusí být jednoznačně negativní. Abych byl „special“, musím se sebou něco dělat a to většinou nebývá bez námahy.

Druhý verš to ale myslím uvádí na pravou míru. „I wanna have control“, „Já to chci mít pod kontrolou“, „chci to ovládat“. Je mi jedno, že tě to bolí, že ti metaforicky kroutím ruku za zády. To zraňování může být emoční, nemusíte si pod tím představovat hned fyzickou bolest. Projevuje se tu sadistická složka – možná se mi to i líbí, protože mám kontrolu. „I wanna perfect body, I wanna perfect soul“, „Chci mít dokonalé tělo a dokonalou duši“. Tady je obrovský prostor k interpretaci. Tělo nemusí znamenat svoje/moje, že chci makat na sobě, abych měl parádní svaly a postavu. A „chci mít skvělou duši“ nemusí znamenat, že to bude ta moje. Může, ale nemusí. Může to znamenat, že mi je jedno, že tě to bolí, že to chci kontrolovat a tak chci kontrolovat tvoje dokonalý tělo a tvou dokonalou duši. Nějak to využívat.

Prostřednictvím této interpretace, pokud se na to díváme vkontextuvšech těch manipulativních osobností – narcisů, sociopatů, psychopatů (ty nálepky nejsou podstatné), máme možnost si představit, jak to vnímají, cítí a prožívají, co se to vlastně děje a proč se k Vám tak chovají, pokud se s nimi setkáte.

Takže nejdřív ti mažu med kolem huby a říkám ti, že jsi andílek, že jsi skvělá a „special“ a já bych chtěl být taky tak „special“ jako ty. A tobě to imponuje a tím mi to začneš dávat. A pak už tě to trošku bolí, ale už se z toho nemůžeš tak jednoduše vymotat a já tak získám kontrolu. Mám tvoje tělo a duši a na to se můžu hezky přisát a konzumovat. Konzumovat tělo a duši. Ta sexuální konotace tam je a ta duše taky. A pak to pokračuje dál:

I want you to notice

When I’m not around

To už je pecka tohle. „Chci, abys postřehla, když nejsem s tebou“, – to je dobrá příprava na to, kde Annie Lennox v písni „Why“ zpívá o tom, že ji vydíral tím, že odejde. Tady už na začátku vztahu je: „chci, abys po mě toužila, aby tě to, že tady nebudu možná i bolelo“. To je příprava a postupný rozvoj strachu z toho, že tě jednou opustím. To tě totiž v tom vtahu bude držet, i přes bolest a budeš mi dávat svojí perfektní duši a perfektní tělo.

Toto je zase strašně silný verš „I want you to notice, When I’m not around“. „You’re so fucking special I wish I was special“. Tady zase říká „ty seš tak kurevsky dobrá, a já si přeju být taky tak special“ a ty jsi pro mě ten objekt, který mi to má zprostředkovat. Buď mě k tomu dovedeš anebo se pro mě obětuješ a já se stanu tebou a nakonec budu special. A pak tu máme zas refrén:

But I’m a creep

I’m a weirdo

What the hell am I doing here?

I don’t belong here

Můžeme to chápat jako „Ale já jsem takovej…že já jsem ti to na začátku říkal, že jsem takovej hajzl, že se ti to líbilo, že jo? Trošku to bolí co? Ale mně už je to jedno. „I´m a weirdo“. Já jsem divnej a je mi to jedno, a ty se s tím smiř. Co s tím teď naděláš? Už jsi závislá. Už tě trápí, když zrovna s tebou nejsem“. „What the hell am I doing here?“ „Co tu k čertu dělám?“ Tady se nabízí už i jiná interpretace – takové to první vydírání „co já tady dělám, já tady nemusím být, když neuděláš, to co chci, tak můžu kdykoli odejít.

Následuje vsuvka, která má dlouhý táhlý ton, který s sebou nese spoustu emocí.

She’s running out again

She’s running out

                                                       She run, run, run, run…

Run…

„She’s running out again“. „Ona zase utíká“.  Tam je krásný to „out again“ – „znovu zdrhá, před ním“. „She’s running out, She run, run, run, run…“, jak vygraduje to zdrhání v dlouhých tónech. Málo slov, málo not, ale hodně emocí. Když si to poslechnete, nahání to hrůzu. Ona musela vydat hrozně moc energie k tomu, aby se z toho dostala. To je zase typický model, ve kterém se z toho oběť snaží vymanit a utéct. Vynaloží při tom spoustu energie, říká si „jsem v bezpečí, už nikdy více, tohle se nesmí opakovat“ a hle zvrat. Po biči přichází cukr:

Whatever makes you happy

Whatever you want

Cokoli tě učiní šťastnou

Cokoli si přeješ

V tom je takové to „pojď zpátky, já jsem si dělal legraci, já chci pro tebe to nejlepší, ty si to zasloužíš, já tě chci učinit šťastnou“. Parazit ztrácí svého hostitele, tak se začne stavět na hlavu. Empirická konstanta – 14 dní. Nezažil jsem, že „cokoli si přeješ, cokoli tě učiní štastnou“, bys dostávala déle, než 14 dní. Pak za to ale stejně zatraceně zaplatíš, protože to bude hodně bolet. Protože když jsi happy, tak máš perfektní duši a tu já si začnu brát. Pak opět následuje: „You’re so fucking special, I wish I was special“. Já jsem si uvědomil, když jsi utekla, že jsi skvělá. Jakoby to bylo to kouzelné slovo, které v tom tu oběť drží. Stačí říct „ty jsi tak skvělá a výjimečná“… Píseň pak končí už jen refrénem:  

But I’m a creep

I’m a weirdo

„Já jsem kripl, jsem nejdivnější a trousím podivnosti. „What the hell am I doing here?

I don’t belong here, I don’t belong here.“ „Co tu k čertu dělám? Já sem nepatřím, já sem nepatřím“. Tady na konci už se refrén dá interpretovat také jako sebevražedné myšlenky. Představte si, že v okamžiku, kdy člověk nedostává to, co přesně potřebuje a chce, co mu ti ostatní mají dávat, bez toho, aniž by za to cokoli dostali nazpět, přijde někam, kde se takové problémy řeší. Tam řekne: „Všichni mi ubližují, mám manželku na nic. Pořád jí říkám, jak je úžasná, dělám pro ní první poslední (14 dní) a ona utíká. Já si myslím, že na tomhle světě už nemám co dělat.“ A dostane antidepresiva. Co to udělá? Ta osobnost zůstane stejná, akorát se u toho nebude cítit tak blbě. Naťukávám tím problematiku, která je mnohem širší a nechci tady jen vyvozovat nějaké závěry, ale jen si zkuste představit, co si takoví lidé dokážou zařídit.

V písničce se dá najít spousta dalších interpretací, takže cokoli Vás napadne, můžete sdílet. Napadá mě ale, jak je hezky zacyklená – mohla by pokračovat tím vzpomínáním: „ty jsi utekla, ale vzpomeň si, jaký to bylo krásný, když jsi tu byla předtím, nemohl jsem se ti ani podívat do očí, to bylo takový romantický a ty jsi anděl a já bych zase plakal…“  V tom je zas vidět cyklus cukru a biče, odchodů a příchodů a vracení se, toho kolečka, které se pak snažíme přetnout. Napadlo mě i jedno z možných pokračování, s kterým se v mnohých případech setkávám. Dalo by se to vyjádřit následující slokou:

So you are pregnant,

it is your problem,

I know you can make it,

couse you are fucking special

Tak ty jsi těhotná?

To je tvůj problém

Já vím, že ty to zvládneš,

Protože ty jsi kurevsky dobrá

Často k demaskaci „kripla“ dochází až po absolvování poslední sloky. V okamžiku, kdy otěhotníte, jste na něm závislí. Alespoň se předpokládá, že by to tak mělo a mohlo být a pak už není co předstírat. A pak už to „jede“, pak to plynule přechází do nějakého x let trvajícího utrpení, kdy člověk vychovává malé děti, stará se o ně a nemůže si tak vyskakovat. Dostává se do stavu, kdy si začne říkat „teď už bych to měl řešit i kvůli těm dětem, nemá smysl, aby tohle považovaly za normální a stalo se z nich něco takového.“ Teprve pak se z toho začnou dostávat a přejde to právě do písničky Why od Annie Lennox –  ten příběh už znáte.

Ještě jsem bohužel nenašel písničku, ve které by se řešilo, co můžu udělat pro své děti. Pro dcery, aby nebyly zranitelné vůči takovým pakům a pro syny, aby se z nich ta paka nestala, nebo i naopak. Ono to jde ruku v ruce. Každý, kdo je vůči takovým lidem zranitelný, je jim něčím i podobný.

Doufám, že to dávalo smysl. Můžete se pokusit interpretovat nějaké klipy, které k tomu najdete, nebo které k tomu třeba ještě dodám a těším se na nějaké reakce – jestli to rezonuje, nerezonuje. Tak se držte.