Vždyť už jsem se změnil, tak proč mi nedáš ještě šanci?!

Minulý týden jsem se svou klientkou řešil zajímavou a exemplární situaci, se kterou se ve své praxi setkávám poměrně často. Když se rozcházíte s někým, kdo Vás manipuluje a kdo Vás emočně sráží na dno, když konečně dojde na lámání chleba a Vy mu sdělíte, že s ním už nemůžete vydržet a chcete se rozejít, nastanou zajímavé reakce, kterými Vám bude motat hlavu.

Agresor totiž, přestože není schopen prožívat vinu, prožívá alespoň strach. Strach z toho, že o Vás přijde. Začne se tedy nějak přizpůsobovat, „sekat latinu“ a chovat se hezky, pozorně a mile. Pak ale zas přijde situace, která Vás začne mást, a vy si nebudete jistí, co je a co není skutečnost. Uslyšíte fráze typu: „Vždyť už jsem se změnil, tak proč mi nedáš šanci?“


Co s tím? Jak naložit s tím, že ten člověk zjevně nějakou snahu projevil a říká o sobě, že se změnil? Zdá se, že motivaci změnit se má a že i tu vinu pravděpodobně prožil. Nenechte se ale zmást. Toto není motivované vinou, tedy vyššími formami a mechanismy přizpůsobení, ale strachem (podrobněji o vině a strachu viz seminář). Dnes se zaměřím na to, co fráze: „Už jsem se změnil, tak proč mi nedáš šanci?“, znamená.

Do nepříjemných situací a stavů jste se dostali především proto, že Vás tento člověk neustále manipuloval a obviňoval. Z takového kolotoče se nedá vystoupit a postupně zjišťujete, že takovému člověku se nedá nic vysvětlit. Zkrátka nefunguje tak, jak byste očekávali u naprosté většiny populace – že pochopí, přijme vinu a nebude dělat věci, které Vás poškozují a na které ho upozorňujete. Ve chvíli, kdy vysloví tuto frázi, napadne Vás: „vždyť on se vlastně změnil…“. Klienti mají vždy tendenci agresorům věřit vše, co jim řeknou.

Už v samotné frázi ale spatřuji první zádrhel. Může člověk sám o sobě udělat takové sebehodnocení? Nebo je to důkaz jakého si narcismu, kdy si člověk připisuje ty nejlepší možné vlastnosti a dokonce i schopnost posuzovat, zda je schopen někomu ubližovat či nikoliv? To dle mého smrdí sebechválou. Sebehodnocení používáme s klienty jako identifikační kritérium při analýze soudních spisů a vyjádření agresorů. Takoví lidé všechny své vztahy popisují z pozice první osoby, kdy „ něco… mám dobrý vztah s dítětem…a je to úžasné, atd.“. To je samo o sobě jedno z důležitých vodítek a identifikačních kritérií toho, že ten člověk komunikuje špatně, manipuluje a své sebevnímání a vnímání vztahů má nevyvinuté.

Zajímavá je i druhá část fráze: „…tak proč mi nedáš ještě šanci?“. Tady přecházíme od narcismu k přímé agresi. Rozcházíte se s člověkem proto, že Vás neustále obviňoval a on se Vás teď snaží přesvědčit, že se změnil (narcismus). Je třeba si uvědomit, že strukturu osobnosti nelze jednoduše změnit. A už vůbec to nelze samo od sebe. S tím Vám vždy musí někdo pomoci. Příčina je totiž většinou v raném dětství, kdy agresorovi někdo neumožnil se plně psychicky vyvinout. Říci tedy „já jsem se změnil“, je nesmysl. Otázka „proč mi nedáš šanci?“ je pak obrovský zdroj viny a „obviňovačka“. Schovává se za tím „ty jsi ta špatná, já už jsem se změnil, jsem úžasný a ty sis to celé vymyslela… nejdřív sis na něco stěžovala, já jsem to změnil a tak si už nemáš na co stěžovat, takže bys mi tu šanci měla dát. Je tvá vina, že mi tu šanci nedáváš.“

Rozcházíte se s člověkem, který je manipulátor a on se Vás manipulací snaží přesvědčit, že už se změnil a že je Vaše vina, že mu nedáváte šanci a kolaps vztahu je na Vás. Pokud víte, co můžete od manipulátora očekávat, tak Vás to až tak nepřekvapí. Člověka, který v tom ale není tak zběhlý, to může zmást až paralyzovat. Pokud jste bombardovaní frázemi tohoto typu, nevíte, zda tomu člověku věřit a začnete si generovat vlastní vinu. Roztočí se Vám myšlenky, nemůžete spát a cítíte se jako ti špatní.

Zkuste to zastavit, a kdyby to nešlo, ozvěte se na konzultaci. Pracujeme na tom, abyste si tyto „sebeobviňovačky“ neroztáčeli stále dokola. Připravte se na to, že takové fráze se objevují zcela běžně i v soudních spisech a vyjádřeních v rámci rozvodového řízení. Dokonce to kvitují soudní znalci a psychologové, což považuji za validaci naprostých absurdit. Nenechte se tím zaskočit. Většina terapií nařízených soudem a mediací jsou podpora „brainwashingu“.

Kdybyste se chtěli na takovou situaci připravit, nebo v ní už jste a nevíte si rady, ozvěte se. Můžete také absolvovat kurz „Jak se ubránit manipulátorům a neuvysvětlovat se k zoufalství“, ve kterém se těmto tématům věnuji podrobněji. Uvádím konkrétní příklady z konkrétních kauz mých klientů. Uvidíte, co se typicky objevuje a co se u těch manipulátorů opakuje. Tito lidé nejsou příliš kreativní, a ač se Vám zdají super-inteligentní a nepředvídatelní, jejich vzory chování se opakují. Díky tomu mohu předávat know-how, které jsme u poruch osobnosti rozklíčovali, dalším lidem. Uvidíte, že se variace způsobů Vašeho konkrétního manipulátora naučíte rozpoznávat velmi dobře.

Přeji vám, abyste fráze podobného typu a podobné obviňovací a brutální konstrukty dokázali rozpoznávat co nejrychleji, nebrali si je k srdci a uměli na ně správně reagovat, čímž tu agresi zastavíte a agresorovi znepříjemníte. Držte se!




 

11 názorů na “Vždyť už jsem se změnil, tak proč mi nedáš ještě šanci?!

  1. Díky napsal/a:

    Děkuji, že své zkušenosti sdílíte. Vaše články a videa mi dodaly sílu bojovat s “mým” manipulátorem. I když to není ještě 100% za mnou, už vím, že to dotáhnu do konce a nenechám se ve vztahu dusit.
    Ještě jednou děkuji.

  2. JeuneBug napsal/a:

    Muj top: “Ja se tak snazim, ale s tvym pristupem to nema cenu! Uz nemam chut se ani snazit, ty to vsechno sabotujes.”

    • K. B. napsal/a:

      I já se přidávám k velkým díkům za to, čemu se věnujete. Zjistila jsem, že proti osobám s poruchou osobnosti-psychopatům opravdu není skoro nikde odvolání, psychologové, právníci, úřady na psychickou tyranii opravdu neslyší. Je těžké ji interpretovat a když se zadaří, kolikrát koukají ještě na vás, jako na blázna. Tak jste jediná moje zbraň, která se mi osvědčila!! Už jsem si zakoupila dva kurzy a obrana vážně funguje. Mám co dočinění s bývalým partnerem a celou jeho rodinou, tak mohu potvrdit. Taky “motivační” 🙂 videa, která sdílíte jsou střípky pomoci mě ušité na míru. Doufám, že se vám bude dařit dál tohle provozovat.

  3. Anonym napsal/a:

    Zajimalo by mě jestli manipulator vůbec ví o tom že je manipulátor… A teď když to píšu tak si to vše uvědomuji .. Moooc dobře o tom Ví 🙁

  4. Mia napsal/a:

    Vaše články jsou přesné a je to neuvěřitelné, že jsem i já obětí tohoto témata… Během dvou hodin je toto druhý článek co od vás čtu a nestačím se divit…. Ani jediný slovo nemůžu vyškrtnout, že by to nebyla pravda a “uklidnit” se tím, že to není můj případ… 🙁

  5. B napsal/a:

    Moc děkuji, tuhle větu ,,Už jsem se změnil, pochopil jsem v čem jsem dělal chyby tak proč mi nedáš ještě šanci” jsem slyšela už mockrát a ty emoce jsou strašný. A jak říkáte, pocit, že já jsem ta špatná, přijde. Strašně moc děkuji za vysvětlení. Zase jsem o kousek dál.

  6. Anonym napsal/a:

    Čtu vaše články nekolik let jsem žila s člověkem kterého jsem milovala ale nechápala jsem jeho povahu .říkala jsem ,že je jak Jekyl a Hyde.ale až po psychickém zhroucení kdy jsem skončila na psychiatrii jsem zjistila ,že jsem žila s manipulátorem.vic jak 3 roky spolu nežijeme a přesto se mě pořád snaží dostat zpátky do života ,prý mě nikdy nikdo nemiloval jako on.

  7. Co si prosím myslíte o mém příběhu? napsal/a:

    Momentálně prožívám něco podobného, co vy, ale naštěstí v tom nejsou děti a žili jsme spolu v zahraničí, takže jsem se vrátila ve čtvrtek posledním autobusem z Paříže a teď jsme od sebe naštěstí daleko. I když mám spoustu věcí ujasnenych, sem tam se mě zmocní pocit smutku a viny. Ona totiž vina je vždy na obou st3, to mi nikdo nevymluvi a i já jsem byla manipulatorem, aniž bych si to uvědomila.
    Tento člověk mi dal takové pocity štěstí, jako asi žádný a teď žiji s pocitem, že už si nikoho nenajdu,protože už to nebude nikdy tak krásné a bojím se dalšího zklamání.
    Známky manipulatorstvi se už projevili dříve, ale asi jsem je neviděla. Vždy muselo být po jeho, občas se mnou jednal jako s otravnym hmyzem pro své plány, stále vyčítal jaká jsem a svalová na mě vinu, posílal k psychologovi, až jsem šla aspoň na rodinné konstelace, co je se mnou v pořádku. Později jsem se dozvěděla, že mi rok a půl lhal o svém skutečném věku.
    V době karantény, když jsme přišli o práci se vše projevilo na plno. S kamarádem chodil na snowboard a se mnou nebyl schopen jít ani na blbý bob, že je karantena.
    Druhý den mě přepadl smutek, tak jsem plakala kvůli karantene, že nemohu domů a nevím, kdy svou rodinu uvidím a co bude dál, že on se možná vrátí (žili jsme v Alpách ve Francii) do Španělska dřív, než já do ČR a zůstanu tam sama a bez peněz. Neměla jsem tam žádné přátele, ani aktivity, toto privilegium měl on. Když mě viděl brečet, řekl, že nikdo vedle sebe nepotřebuje nikoho smutného a ať se radši vrátím domů. Jaký div pro něj byl, že mě to rozcililo à zranilo.
    Hádka skončila tím, že mě násilně hodil na postel a násilně mě držel a řval, poté po mě hodil balení jogurtů a jen tak tak mi neurszik6hlavu. Vzniklý nepořádek dával za vinu mně, sundal mi dokonce i mé špinavé tepláky a hodil je do koše, spolu s našimi fotkami a vyhodil mě. Ráno ovšem změnil názor a tak to šlo pořád dokola, hádky, usmíření, ignorace až jednoho dne jsme se opět pohádali a on mi řekl, že nebude trpět život, kdy je dva dny v pohodě a dva se hada, ať odejdu. Poté mi opět řekl, že se mnou zůstane, pokud budu držet hubu a krok a uznam vlastní chybu a nebudu se hádat. Výsledek byl takový, že mě celkem dvakrát vyhodil, pak mi řekl, ať si to rozmyslím, že nechce, abych odjela v době koronaviru. Tak jsem řekla, že zůstávám a osocil se na mě, že nemůžu měnit pořád názory, zpavifikoval proti mně kamarády a řekl mi, že si se mnou nechce dělat problémy, že má strach, že si rozbiju naschval6hlavu a zavolám na něj policii! A že musím odjet a že třeba časem se zase dáme dohromady. Tím u mě ztratil poslední zbytky účty. Odvezl mě na letiště v půl třetí ráno, bez spánku a hladovou. Čekalo mě 30 hodin nejisté cesty, zda se vůbec dostanu do ČR a že možná nakazim sebe i svou rodinu koronavirem. To vše ciste pro jeho pohodlí. Nyní trávím čas v naprosté izolaci a karantene a nevím, co se mnou bude dál, protože jsem opustila svůj domov ve Francii a jsem zase u rodičů a v ČR žít nechci. Když jsem byla v Paříži a čekala na autobus, poslal mi fotku balíku, co mi poslala máma z ČR, že mi ho posílá zpět, že přišel dnes ráno. Neodpověděla jsem, protože už jsme se na tom předtím dohodli a tudíž nebyl důvod se opakovat. Poté už mi nepřišla žádná zpráva o tom, jak jsem dorazila a jestli vůbec. Nic prostě. Až včera večer mi napsala jeho kamarádka, zda jsem dorazila. Neodpověděla jsem. Takže co si o tom myslíte? Každopádně jsem ráda, že teď beze mě v klidu spí, jak mi bylo řečeno, že až odjedu nebude mít výčitky svědomí a bude spát velmi dobře, protože jsem taková à taková à že jsem mu dělala jen problémy a vyhne se se mnou takhle jiným katastrofam, kdy mě třeba zfackuje a já zavolám policii. Doteď nevím, kde tento scénář vzal a jaké důvody jsem mu dala, aby si toto myslel a vyčítal mi, že má ze mě strach. Ten byl u nás vzájemný. A tak skončila má velká láska, žití ve Francii a začínám nový život, I když zatím v karantene mezi čtyřmi stěnami, kdy nesmím ani na nákup. Překvapivě však se cítím mnohem lépe. Poslouchat každý den, jaká jsem strasna6a vinná, to, co řekl včera další den popřel, nebo řekl něco, co jsem vůbec neříkala à člověk už si začal připadat vinný a nevěděl, kde je realita. Teď I v karantene se cítím paradoxně svobodnější.

  8. Manipulátor napsal/a:

    Taky jsem měla manipulátora za manžela. Píšu měla. Větu já jsem se změnil jsem od něho slyšela několikrát. I pocity viny byly. Psychicky mě vydíral, že to nezvladne když odejdu. Až opravdu spáchal sebevraždu. I když jsem se mu snažila pomocí nedokázal přijmout že by to poprvé nebylo podle něho. Máme dvě měla děti. Je to strašné a ještě s tím žít 🙁

  9. Manipulator napsal/a:

    Já jsem nikdy nikoho nemiloval jako tebe proč to není jako dřív. Ty jsi to zavinila. Bez se léčit. Věry tohohle typu fyzicky a psychicky nátlak od otce mého syna. Už jsem odešla,ale nedá si pokoj. Teď vyhrožuje že mi vezme syna.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.