až očo otváram. zisťujem tu po rokoch , ze moje vnutorné pocity boli vždy spravne hoci boli manipulatorom v mojej blizkosti označované za moje nálady ” a pozeraš sa nato posvojom” a nikdy nikdy nedošlo k zmene v jeho postojoch ku mne. tu som sa dozvedela ze k tej zmene ani nikdy nedojde
Perfektný kurz. Úžasný. Konkretizace – WAU. Ďakujem za návod ako tvoriť otázky. Už dávno som nepočula niečo tak dobré a praktické, čo sa okamžite dá skúsiť v praxi.
Moc děkuji, krásně metodicky podané – krok za krokem. Nevěděla jsem, že existuje takto praktický návod, jak se nenechat zatáhnout do předem prohrané konverzace. Veliké díky!
Veliké díky za tento kurz i za vpravdě jarní probuzení následované obrovskou úlevou od nashromážděné viny. Po tolika letech už vidím každičký den, kudy si mě ten můj rozkvetlý narcis vodí, a už jsem mu taky úspešně zahrála Ovčáci čtveráci. Jako mávnutím kouzelného proutku vycouval a začal bejt milej, skoro jako v začátcích našeho, ehm, soužití. Brrrr!
Před dvěma roky jste mi velice pomohl, ale nic nejde udržet napořád a zase se mi vrátil pocit zmaru a vlastní nedostačivosti. Ještě, že jsem si na Vás znovu vzpomněla a tentokrát je návrat k sobě sama rychlejší a o něco méně bolestivější. Děkuji
Začala jsem trénovat a ejha, vyplatilo se! Nebylo to hned dokonale ale otáčení se ode mne a slova jako vypadni už, se oplatilo slyšet a zamrznutí následně a vůbec nevěděl co dělat, dokonce využil i syna a tlačil ho ať řekne mámě nenene…. nevěděl kudy kam. Budu pilovat! Rozhodně ale lepší než žádný kontakt.
Vysvětlovala jsem matce 20 let, že mi nemá říkat co mám dělat. Zároveň, že jí už nebudu doma uklízet, nakupovat a vařit, že chci žít svůj život. Také jsem jí vysvětlovala, proč brácha hned po maturitě odešel z domu a nevrátí se. Také jsem jí vysvětlovala, že když někdo studuje v zahraničí a pracuje u toho, že to není jen flákání, jak ona tomu říká. Také jsem jí říkala, ať neříká po příbuzných nepravdy typu, že mě musí celý život živit a kvůli mě nemůže jít ani do důchodu. Když jsem se jí zeptala, proč obvolává mé dlouholeté přátele za mými zády a říká jim o mě, že jsem alkoholik a ať se se mnou nebaví, nikdy mi neodpověděla. Jen se pousmála. (Ti lidé z mého života bohužel odcházeli…).
Díky těmto videím a kurzům už matce nevysvětluji. Ona stejně nic nepochopila. Musela jsem přerušit kontakt úplně. Po přerušení kontaktu chvíli klid, kdy mě pomlouvala, že něco nezvládnu a přilezu bydlet k ní. Následně útoky na mou osobu jako vždy, jestli si myslím, že moje chování je normální když se s ní nebavím. Že jsem zralá na psychiatra a podobně.
Děkuji za videa, daří se mi dobře. Po letech se mi ulevilo. Už nemám pocity viny, že naše rodina nedržela pohromadě a nikdy nebude. Fakt jsem se snažila žít normálně, jak se říká. Ale nejde to. Konečně se cítím jako svobodný člověk.
Z mojich celoživotných skúseností s mojou mamou, ktorá má 60 rokov a za tú dobu si ani jeden raz nepriznala vinu a nikdy sa nikomu neospravedlnila (iba v prípade že ospravedlnenie hrala a vo vete prepáč hodila zároveň výčitku…takže to nebola omluva, ale ďalšia manipulácia). Je presvedčená, že sa vždy krivdilo iba len nej. Ďalej z môjho 4 ročného spolužitia s psychopatom mám jedno veľké zásadné ponaučenie. V momente keď vo Vás človek vyvolá pocit viny je to zámer. Ak sa začnete cítiť zle kvôli výčitke druhej osoby je to manipulácia. Ak to začnete vysvetľovať je to Vaša prehra. Ja to robím tak, že v momente toho prvého pichnutia v žalúdku robím protiútok a nedovolím vyhrať druhej strane. Možno som z tých narušených osobností sama pohnutá, ale v momente keď Vám niekto spôsobuje žalúdočnú nevoľnosť si zaslúži odplatu a náraz. Ešte takto by som to povedala, aj čo sa týka dennodennej konfrontácie, cvičte si to. Ak sa Vám nepáči, že sa niekto snaží predbehnúť u lekára, že do Vás strká vozíkom v obchode u kasy, že na Vás v práci vybehne nenechajte si to. Hneď v tom momente sa za seba postavte, uvidíte že to je lepšie ako si spätne vyčítať čo som mohol povedať. Zo začiatku to je pokus omyl ale budete mať zo seba radosť, že ste sa nedali …je to výborný pocit alebo aj pobavenie sa nad prekvapením ľudí, väčšinou nečakajú okamžitú odvetu … a je to zdravšie ako sa trápiť a situácie so dozadu prehrávať a frustrovať sa.
Ve 3. části mě na konci zaujal dotaz, jestli když děti uvidí ráznou obranu oběti (matky) proti útokům psychopata otce, jestli z nich pak také nevyrostou psychopati. Paní asi myslela, že dítěti ukazujeme, že proti sobě bojujeme?
Že rázná obrana vlastně navenek vypadá jako agrese, i když to agrese není. Že to není hezké, když se žena takto chová? Je to tím, že máme naučené odmalička, že ženuška je hodná, tichá, tolerantní, nevzteká se a doma
udržuje KLID? Že není vhodné, aby se proti něčemu ohradila a dělala dusno?
Ale když si tedy necháme útoky líbit, aby byl doma jakože klid, co dítěti ukazujeme? Že je v pořádku se nechat zraňovat a na druhou stranu, že je také v pořádku, když na někoho útočíte a zraňujete ho – že takové chování
je účinné a vyplatí se – ten druhý sklapne a získáte, co chcete. Že to tak v životě chodí, že je to normální.
A v takovém prostředí když dítě vyrůstá a takový vzorec když vidí, pak z něj vychováváte buď oběť nebo tyrana. Obávám se, že nic jiného vzniknout nemůže. Děti se učí nápodobou.
Myslím, že toto se málo zdůrazňuje. Že z takových rodinných konstelací vznikají další oběti nebo manipulátoři.
Podle toho jakým množstvím vrozené životní energie dítě disponuje.
Takže nezapomínejte na svoje děti, co jim do života předáváte!
Dobrý večer, zhlédla jsem první tři části, chtěla bych pokračovat dál.
Radka Rossmanitová
Děkuji ?
až očo otváram. zisťujem tu po rokoch , ze moje vnutorné pocity boli vždy spravne hoci boli manipulatorom v mojej blizkosti označované za moje nálady ” a pozeraš sa nato posvojom” a nikdy nikdy nedošlo k zmene v jeho postojoch ku mne. tu som sa dozvedela ze k tej zmene ani nikdy nedojde
Děkuji za to, že jste
Perfektný kurz. Úžasný. Konkretizace – WAU. Ďakujem za návod ako tvoriť otázky. Už dávno som nepočula niečo tak dobré a praktické, čo sa okamžite dá skúsiť v praxi.
Moc děkuji, krásně metodicky podané – krok za krokem. Nevěděla jsem, že existuje takto praktický návod, jak se nenechat zatáhnout do předem prohrané konverzace. Veliké díky!
Moc zajímavý a poučný kurz, jdu trénovat. Děkuji
Veliké díky za tento kurz i za vpravdě jarní probuzení následované obrovskou úlevou od nashromážděné viny. Po tolika letech už vidím každičký den, kudy si mě ten můj rozkvetlý narcis vodí, a už jsem mu taky úspešně zahrála Ovčáci čtveráci. Jako mávnutím kouzelného proutku vycouval a začal bejt milej, skoro jako v začátcích našeho, ehm, soužití. Brrrr!
Před dvěma roky jste mi velice pomohl, ale nic nejde udržet napořád a zase se mi vrátil pocit zmaru a vlastní nedostačivosti. Ještě, že jsem si na Vás znovu vzpomněla a tentokrát je návrat k sobě sama rychlejší a o něco méně bolestivější. Děkuji
Začala jsem trénovat a ejha, vyplatilo se! Nebylo to hned dokonale ale otáčení se ode mne a slova jako vypadni už, se oplatilo slyšet a zamrznutí následně a vůbec nevěděl co dělat, dokonce využil i syna a tlačil ho ať řekne mámě nenene…. nevěděl kudy kam. Budu pilovat! Rozhodně ale lepší než žádný kontakt.
Vysvětlovala jsem matce 20 let, že mi nemá říkat co mám dělat. Zároveň, že jí už nebudu doma uklízet, nakupovat a vařit, že chci žít svůj život. Také jsem jí vysvětlovala, proč brácha hned po maturitě odešel z domu a nevrátí se. Také jsem jí vysvětlovala, že když někdo studuje v zahraničí a pracuje u toho, že to není jen flákání, jak ona tomu říká. Také jsem jí říkala, ať neříká po příbuzných nepravdy typu, že mě musí celý život živit a kvůli mě nemůže jít ani do důchodu. Když jsem se jí zeptala, proč obvolává mé dlouholeté přátele za mými zády a říká jim o mě, že jsem alkoholik a ať se se mnou nebaví, nikdy mi neodpověděla. Jen se pousmála. (Ti lidé z mého života bohužel odcházeli…).
Díky těmto videím a kurzům už matce nevysvětluji. Ona stejně nic nepochopila. Musela jsem přerušit kontakt úplně. Po přerušení kontaktu chvíli klid, kdy mě pomlouvala, že něco nezvládnu a přilezu bydlet k ní. Následně útoky na mou osobu jako vždy, jestli si myslím, že moje chování je normální když se s ní nebavím. Že jsem zralá na psychiatra a podobně.
Děkuji za videa, daří se mi dobře. Po letech se mi ulevilo. Už nemám pocity viny, že naše rodina nedržela pohromadě a nikdy nebude. Fakt jsem se snažila žít normálně, jak se říká. Ale nejde to. Konečně se cítím jako svobodný člověk.
Z mojich celoživotných skúseností s mojou mamou, ktorá má 60 rokov a za tú dobu si ani jeden raz nepriznala vinu a nikdy sa nikomu neospravedlnila (iba v prípade že ospravedlnenie hrala a vo vete prepáč hodila zároveň výčitku…takže to nebola omluva, ale ďalšia manipulácia). Je presvedčená, že sa vždy krivdilo iba len nej. Ďalej z môjho 4 ročného spolužitia s psychopatom mám jedno veľké zásadné ponaučenie. V momente keď vo Vás človek vyvolá pocit viny je to zámer. Ak sa začnete cítiť zle kvôli výčitke druhej osoby je to manipulácia. Ak to začnete vysvetľovať je to Vaša prehra. Ja to robím tak, že v momente toho prvého pichnutia v žalúdku robím protiútok a nedovolím vyhrať druhej strane. Možno som z tých narušených osobností sama pohnutá, ale v momente keď Vám niekto spôsobuje žalúdočnú nevoľnosť si zaslúži odplatu a náraz. Ešte takto by som to povedala, aj čo sa týka dennodennej konfrontácie, cvičte si to. Ak sa Vám nepáči, že sa niekto snaží predbehnúť u lekára, že do Vás strká vozíkom v obchode u kasy, že na Vás v práci vybehne nenechajte si to. Hneď v tom momente sa za seba postavte, uvidíte že to je lepšie ako si spätne vyčítať čo som mohol povedať. Zo začiatku to je pokus omyl ale budete mať zo seba radosť, že ste sa nedali …je to výborný pocit alebo aj pobavenie sa nad prekvapením ľudí, väčšinou nečakajú okamžitú odvetu … a je to zdravšie ako sa trápiť a situácie so dozadu prehrávať a frustrovať sa.
Ve 3. části mě na konci zaujal dotaz, jestli když děti uvidí ráznou obranu oběti (matky) proti útokům psychopata otce, jestli z nich pak také nevyrostou psychopati. Paní asi myslela, že dítěti ukazujeme, že proti sobě bojujeme?
Že rázná obrana vlastně navenek vypadá jako agrese, i když to agrese není. Že to není hezké, když se žena takto chová? Je to tím, že máme naučené odmalička, že ženuška je hodná, tichá, tolerantní, nevzteká se a doma
udržuje KLID? Že není vhodné, aby se proti něčemu ohradila a dělala dusno?
Ale když si tedy necháme útoky líbit, aby byl doma jakože klid, co dítěti ukazujeme? Že je v pořádku se nechat zraňovat a na druhou stranu, že je také v pořádku, když na někoho útočíte a zraňujete ho – že takové chování
je účinné a vyplatí se – ten druhý sklapne a získáte, co chcete. Že to tak v životě chodí, že je to normální.
A v takovém prostředí když dítě vyrůstá a takový vzorec když vidí, pak z něj vychováváte buď oběť nebo tyrana. Obávám se, že nic jiného vzniknout nemůže. Děti se učí nápodobou.
Myslím, že toto se málo zdůrazňuje. Že z takových rodinných konstelací vznikají další oběti nebo manipulátoři.
Podle toho jakým množstvím vrozené životní energie dítě disponuje.
Takže nezapomínejte na svoje děti, co jim do života předáváte!