Nejagresivnější opice

Nový druh opice, vyznačující se výraznou sociální agresivitou, byl identifikován v hlubokých džunglích Jižní Ameriky. Podle nové studie publikované v prestižním vědeckém časopise Monkey & Donkey, představuje nový druh primáta jedinečný pohled na sociální dynamiku a agresivní chování v opičích společenstvech, což může mít dalekosáhlé dopady na naše porozumění evoluci chování primátů včetně nás lidí.

Tento druh, dočasně pojmenovaný Agresopithecus socialis, byl objeven týmem primatologů z Univerzity v Cambridgi během expedice do Amazonského deštného pralesa. Agresopithecus socialis se vyznačuje neobvykle vyvinutými sociálními strukturami a komplexně kamuflovaným agresivním chováním, které se zdá být úzce spojeno se získáváním a udržováním dominance a ovládáním členů tlupy.

Elegantně manipulativní okénko👗

Prokrastinujte s námi a čtěte dál!

Komu a čemu slouží instituce?

“Dokážou vytvořit komplexní sociální hierarchie a využívají manipulativní sociální agresivitu jako prostředek k dosažení a udržení své sociální pozice.” říká Dr. Joshua Schweik, hlavní autor studie. “Zatímco agresivita je běžná u mnoha druhů primátů, A. socialis vykazuje sociálně koordinovanou agresivitu na úrovni, kterou jsme dosud u žádných primátů nepozorovali.”

Podrobnější studie chování druhu Agresopithecus socialis ukázala, že agresivní chování se projevuje v několika unikátních formách, včetně pro tento druh specifického rituálu, ve kterém samci dávají povel tlupě k odebírání mláďat od samic.

Tento rituál, jak vědci popisují, je zřejmě způsob, jakým dominantní samci udržují své postavení v rámci skupiny. Samci, kteří vykazují největší míru agresivity, se zdají být schopni vyslat specifický pachový signál, na který ostatní členové skupiny reagují odebíráním mláďat od samic a předáváním těchto mláďat dominantnímu samci jako trofeje potvrzující jeho sociální status, čímž zamezují sociálně agresivním útokům dominantního samce vůči nim samotným.

“Ačkoli jsme stále na začátku našeho porozumění tomuto chování, je fascinující sledovat, jak mohou útoky na dosud neporušitelné principy vztahu matky a jejího mláděte být využity k vytváření vyšších sociálních struktur,” řekla Dr. Yarra Zimmermann, primatoložka a členka výzkumného týmu. “To by mohlo ovlivnit naše pochopení vztahu konfliktu, agrese a sociální dominance v lidských společnostech.”

Po odcizení jejich mláďat jsou samice A. socialis často terčem další agrese ze strany tlupy, pokud se pokusí svá mláďata chránit před útočníky. Následkem toho jsou samice, kterým byla odebrána mláďata, často vykázány z tlupy a ponechány na milost a nemilost početným predátorům. Jedná se tak nejspíše o prozíravé řešení ze strany tlupy, protože ta se tak vyhne komplikacím způsobeným emocionálními projevy samic truchlících po ztrátě mláďete, které svým nářkem přitahují nežádoucí pozornost sousedních tlup.

Něžně manipulativní okénko🌸

Když kliknete na tenhle produkt, tak se z vás nestane nikdo vyvolený

Jak se ubránit manipulátorům a neuvysvětlovat se k zoufalství

V některých případech bylo pozorováno, že odloučení od mláděte je pro tyto samice tak nepřijatelné, že konzumují velké množství hojně dostupných fermentovaných bobulí. Biochemická analýza těchto bobulí odhalila, že obsahují dosud neidentifikovanou molekulu s anxiolytickými účinky tisíckrát silnějšími než má ethanol.

Některé samice, které nemají přístup ke svému mláděti, pak nalézají jedinou úlevu ve skocích z vysokých stromů v džungli přímo před samce držícího jejich mládě. Ve světle hierarchie sociální skupiny A. socialis se tyto zemřelé matky stávají emocionálním břemenem. Vědci toto zjistili díky rozluštění primitivní řeči těchto primátů, kteří se tak zbavují prvních náznaků schopnosti prožívat vinu tím, že označují zemřelé samice za přehnaně protektivní matky.

“Toto chování je neobyčejně brutální vůči samicím a především samotným mláďatům,” uvedl Dr. Schweik. “Je to další ukázka extrémní sociální agresivity, kterou tito primáti vykazují. Výjimečné je také to, jak daleko jsou ochotni zajít v agresi vůči vlastním potomkům, aby si udrželi své dominantní postavení v tlupě.”

Tento proces může být někým vnímán jako násilný a drsný, ale jiní vědci zdůrazňují, že je důležité chápat jej v kontextu sociální dynamiky tohoto druhu opic. Toto chování se zdá být součástí přirozeného repertoáru sociální interakce A. socialis a může hrát klíčovou roli v jeho přežití a reprodukci, protože uvolňuje mentální kapacitu primátů pro vznik abstraktnějších konceptů fungování tlupy. Mozky primátů tak již nejsou zbytečně zatěžovány vyhodnocováním emočních stavů jedinců v jejich okolí, tedy empatizováním a zbývá jim tak kapacita k účasti na konstrukci sociálně validovaných virtuálních konceptů zakázaného chování, které souhrnně označujeme jako praprávo.

“Není to nic, co bychom si vůbec troufli očekávat u jiných druhů primátů, které jsme studovali,” uvedl Dr. Schweik. “Je jasné, že tito primáti mají unikátní formu vysoce rozvinuté sociální struktury v důsledku sociálně amplifikovaného nefyzicky agresivního chování, které je na první pohled zdánlivě psychicky devastující, ale může vlastně být klíčové pro jejich sociální a reprodukční úspěch.”

Ve světle těchto nových poznatků se zdá, že brutální chování vůči mláďatům, které se zdálo být nesmyslné, je ve skutečnosti emergentním jevem vysoké inteligence druhu, který si začal bezohledně přizpůsobovat jak svůj ekosystém, tak i vlastní psychické procesy, což logicky vyústilo ve snahu o deaktivaci bazálních pudů, zejména mateřského, který se tak paradoxně stal kontraproduktivním reliktem nedostatečně rychlého genetického přizpůsobení novým sociálním strukturám druhu.

Narušení nejzákladnějšího spojení mezi matkou a mládětem se zdá být klíčové pro vytvoření vyšších sociálních struktur nutných například pro sdílení zdrojů mezi členy skupiny, hlavně potravy. Narušování emočních vazeb mláděte a samice v ranném věku zároveň umožňuje koordinaci tlupy k útokům na jiné tlupy nebo zvířecí druhy za účelem jejich vymítání ze životního prostoru obývaného A. socialis. Pro tyto jevy se totiž ukazuje jako klíčové to, že přeživší samice přestanou prioritizovat přežití a prospěch vlastních mláďat, ale jsou schopny vyžívat vyšší mozkové struktury k plnění abstraktních a zdánlivě nesmyslných zadání dominantních samců.

“Tato zjištění naznačují, že takové narušení bazálních vztahů velmi záhy po narození mláďat, může být důležitým katalyzátorem pro rozvoj vyšších sociálních a kooperativních schopností, které jsme dosud pozorovali jen u miocenního mloka druhu Andrias scheuchzeri, jehož chování popsal podle kosterních pozůstatků světoznámý salamandrolog Prof. Dr. Sigelius Galain v roce 1935, který byl za tento objev 7x nominován na Nobelovu cenu.”, zakončila Dr. Zimmermann.

Minimálně manipulativní okénko🔍

Pokud nekliknete, tak se vám možná nic nestane

Týdenní konstrukce obran + 1 Individuální konzultace a analýzy s Tomášem Pourem

 

5 názorů na “Nejagresivnější opice

  1. Helena napsal/a:

    Kdo to vsechno ridi?kam to speje u lidi?narazi to na judikat z roku 2022 o tom ze deti budeme davat do stridave pece v utlem veku jiz 1 roku?tak hlavne ze doporucuje novela zakona nedavat deti do 3let do skolky aby byly s mamou ale v roce je dame otcum do stridavky hnus a hnus a vytvorime dalsi zastupy traumatizovanych deti v utlem veku takze vypestujeme cilene vic a vic dalsich psychopatu…cil je armada psychopatu ve vsech zemich?kdo vi.

  2. Mirek napsal/a:

    Je hezké, že potomci J. Švejka a Járy Cimrmana dosáhli takového světového vědeckého úspěchu

  3. Zuzana napsal/a:

    Chcela by som sa dostat k nejakym povodnym clankom a dozvediet sa viac. Mohli by ste upresnit zdroje, ktore uvadzate?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.