14 názorů na “Jak se ubránit manipulátorům a neuvysvětlovat se k zoufalství

  1. radka napsal/a:

    Dobrý večer, zhlédla jsem první tři části, chtěla bych pokračovat dál.
    Radka Rossmanitová

    • vytriezvenie napsal/a:

      až očo otváram. zisťujem tu po rokoch , ze moje vnutorné pocity boli vždy spravne hoci boli manipulatorom v mojej blizkosti označované za moje nálady ” a pozeraš sa nato posvojom” a nikdy nikdy nedošlo k zmene v jeho postojoch ku mne. tu som sa dozvedela ze k tej zmene ani nikdy nedojde

  2. alena napsal/a:

    Perfektný kurz. Úžasný. Konkretizace – WAU. Ďakujem za návod ako tvoriť otázky. Už dávno som nepočula niečo tak dobré a praktické, čo sa okamžite dá skúsiť v praxi.

  3. Hana Foltýnková napsal/a:

    Moc děkuji, krásně metodicky podané – krok za krokem. Nevěděla jsem, že existuje takto praktický návod, jak se nenechat zatáhnout do předem prohrané konverzace. Veliké díky!

  4. Eva napsal/a:

    Veliké díky za tento kurz i za vpravdě jarní probuzení následované obrovskou úlevou od nashromážděné viny. Po tolika letech už vidím každičký den, kudy si mě ten můj rozkvetlý narcis vodí, a už jsem mu taky úspešně zahrála Ovčáci čtveráci. Jako mávnutím kouzelného proutku vycouval a začal bejt milej, skoro jako v začátcích našeho, ehm, soužití. Brrrr!

  5. Marta Joanidisová napsal/a:

    Před dvěma roky jste mi velice pomohl, ale nic nejde udržet napořád a zase se mi vrátil pocit zmaru a vlastní nedostačivosti. Ještě, že jsem si na Vás znovu vzpomněla a tentokrát je návrat k sobě sama rychlejší a o něco méně bolestivější. Děkuji

  6. Jana Kellnerová napsal/a:

    Začala jsem trénovat a ejha, vyplatilo se! Nebylo to hned dokonale ale otáčení se ode mne a slova jako vypadni už, se oplatilo slyšet a zamrznutí následně a vůbec nevěděl co dělat, dokonce využil i syna a tlačil ho ať řekne mámě nenene…. nevěděl kudy kam. Budu pilovat! Rozhodně ale lepší než žádný kontakt.

  7. VLASTA ŽĎÁRSKÁ napsal/a:

    Vysvětlovala jsem matce 20 let, že mi nemá říkat co mám dělat. Zároveň, že jí už nebudu doma uklízet, nakupovat a vařit, že chci žít svůj život. Také jsem jí vysvětlovala, proč brácha hned po maturitě odešel z domu a nevrátí se. Také jsem jí vysvětlovala, že když někdo studuje v zahraničí a pracuje u toho, že to není jen flákání, jak ona tomu říká. Také jsem jí říkala, ať neříká po příbuzných nepravdy typu, že mě musí celý život živit a kvůli mě nemůže jít ani do důchodu. Když jsem se jí zeptala, proč obvolává mé dlouholeté přátele za mými zády a říká jim o mě, že jsem alkoholik a ať se se mnou nebaví, nikdy mi neodpověděla. Jen se pousmála. (Ti lidé z mého života bohužel odcházeli…).
    Díky těmto videím a kurzům už matce nevysvětluji. Ona stejně nic nepochopila. Musela jsem přerušit kontakt úplně. Po přerušení kontaktu chvíli klid, kdy mě pomlouvala, že něco nezvládnu a přilezu bydlet k ní. Následně útoky na mou osobu jako vždy, jestli si myslím, že moje chování je normální když se s ní nebavím. Že jsem zralá na psychiatra a podobně.
    Děkuji za videa, daří se mi dobře. Po letech se mi ulevilo. Už nemám pocity viny, že naše rodina nedržela pohromadě a nikdy nebude. Fakt jsem se snažila žít normálně, jak se říká. Ale nejde to. Konečně se cítím jako svobodný člověk.

  8. Monika napsal/a:

    Z mojich celoživotných skúseností s mojou mamou, ktorá má 60 rokov a za tú dobu si ani jeden raz nepriznala vinu a nikdy sa nikomu neospravedlnila (iba v prípade že ospravedlnenie hrala a vo vete prepáč hodila zároveň výčitku…takže to nebola omluva, ale ďalšia manipulácia). Je presvedčená, že sa vždy krivdilo iba len nej. Ďalej z môjho 4 ročného spolužitia s psychopatom mám jedno veľké zásadné ponaučenie. V momente keď vo Vás človek vyvolá pocit viny je to zámer. Ak sa začnete cítiť zle kvôli výčitke druhej osoby je to manipulácia. Ak to začnete vysvetľovať je to Vaša prehra. Ja to robím tak, že v momente toho prvého pichnutia v žalúdku robím protiútok a nedovolím vyhrať druhej strane. Možno som z tých narušených osobností sama pohnutá, ale v momente keď Vám niekto spôsobuje žalúdočnú nevoľnosť si zaslúži odplatu a náraz. Ešte takto by som to povedala, aj čo sa týka dennodennej konfrontácie, cvičte si to. Ak sa Vám nepáči, že sa niekto snaží predbehnúť u lekára, že do Vás strká vozíkom v obchode u kasy, že na Vás v práci vybehne nenechajte si to. Hneď v tom momente sa za seba postavte, uvidíte že to je lepšie ako si spätne vyčítať čo som mohol povedať. Zo začiatku to je pokus omyl ale budete mať zo seba radosť, že ste sa nedali …je to výborný pocit alebo aj pobavenie sa nad prekvapením ľudí, väčšinou nečakajú okamžitú odvetu … a je to zdravšie ako sa trápiť a situácie so dozadu prehrávať a frustrovať sa.

  9. Mája napsal/a:

    Ve 3. části mě na konci zaujal dotaz, jestli když děti uvidí ráznou obranu oběti (matky) proti útokům psychopata otce, jestli z nich pak také nevyrostou psychopati. Paní asi myslela, že dítěti ukazujeme, že proti sobě bojujeme?
    Že rázná obrana vlastně navenek vypadá jako agrese, i když to agrese není. Že to není hezké, když se žena takto chová? Je to tím, že máme naučené odmalička, že ženuška je hodná, tichá, tolerantní, nevzteká se a doma
    udržuje KLID? Že není vhodné, aby se proti něčemu ohradila a dělala dusno?

    Ale když si tedy necháme útoky líbit, aby byl doma jakože klid, co dítěti ukazujeme? Že je v pořádku se nechat zraňovat a na druhou stranu, že je také v pořádku, když na někoho útočíte a zraňujete ho – že takové chování
    je účinné a vyplatí se – ten druhý sklapne a získáte, co chcete. Že to tak v životě chodí, že je to normální.
    A v takovém prostředí když dítě vyrůstá a takový vzorec když vidí, pak z něj vychováváte buď oběť nebo tyrana. Obávám se, že nic jiného vzniknout nemůže. Děti se učí nápodobou.
    Myslím, že toto se málo zdůrazňuje. Že z takových rodinných konstelací vznikají další oběti nebo manipulátoři.
    Podle toho jakým množstvím vrozené životní energie dítě disponuje.
    Takže nezapomínejte na svoje děti, co jim do života předáváte!

  10. Henrieta napsal/a:

    Môj názor je taký, že psychopati sa rodia, je to dedičné. Moja svokra týrala svokra a môj manžel je úplne povahovo po nej. Ja si myslím, že s takýmito ľuďmi je najlepšie sa vôbec nerozprávať, aby sme z nich nezblbli. Mám s tým svoje skúsenosti a to také, že sa naozaj neoplatí s psychopatmi dávať do reči. Najhoršie je to, že keď niekto žije s chorým jedincom, tak má kopec zdravotných aj psychických problémov. Sama si tým prechádzam, niekedy už neviem ani čo je normálne, som zmätená a mám zdravotné problémy, ktoré som nikdy predtým nemala. Psychopati ani nemajú čo robiť v manželských vzťahoch, malo by sa také manželstvo anulovať. Uzavrieť manželstvo môže človek, ktorý je psychicky zdravý a nie narušený. S takými ľuďmi sa nedá vybudovať kvalitný a dlhotrvajúci vzťah. Určite mi dajú všetci za pravdu. Títo ľudia vedia rozbiť vzťahy, nie sú schopní brať na seba zodpovednosť. Takže treba ukončiť takého vzťahy. Najhoršie keď sa v takomto vzťahu narodia deti. Jednak vidia zlý vzorec manželstva a takisto tieto poruchy zdedia. To je môj názor. Som rada, že som sa sem dostala a mohla zdieľať vaše názory. Všetkým, ktorí žijú manželstvo s tyranom prajem veľa síl a odvahu dostať sa z takého vzťahu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.