Nezařazené

Hodné zmrzačení

Tomáš Pour 31. ledna 2018 3 minut čtení

Když jsem si před chvilkou pustil tohle video, tak jsem si říkal, že o tom mrzačení to je hodně expresivní a že nechci, aby měl kdokoliv pocit, že když použije některou z uvedených frází, tak si automaticky nenávratně poškozuje děti atp. Berte tu expresivnost s rezervou. Jejích cílem je zprostředkovat Vám zavažnost takového jednání, pokud mu je někdo vystavený dlouhodobě a nemá možnost se mu nijak bránit

Kde se ztrácí schopnost rozpoznat, že je mi něco nepříjemné? Často k tomu dochází už v dětství. Pojďme si udělat myšlenkový experiment a pokusme se vybavit situaci, do které se běžné dítě v interakci se svými rodiči dostává. Dítě si něco dělá, reaguje na nějaké vnitřní impulsy, má určité potřeby, přání a touhy a najednou přijde rodič a řekne „Nezlob“. Co to ale znamená? Co má být cílovým stavem? Jak má dítě, při pouhém „nezlob“ pochopit, že dělá něco špatně a co má být to správně?

Tato velmi běžná triviální věta, ale s naprosto netriviálním obsahem, otevírá spoustu otázek. Co je výsledkem takového „nezlob“? Co má dítě dělat? Co to znamená nezlobit a být hodný? Stejný efekt má výraz „zmiz“ nebo „buď normální“. Takové sdělení v dítěti vyvolá zmatek, může spustit i pláč. Dítě neví, co provedlo a bojí se cokoli dalšího udělat. Rozvíjí se u něj úzkost a ztráta sebedůvěry. Prožívá pocit viny.

Může se pak dítě viny zbavit? V napomenutí a okřiknutí dítěte chybí sdělení ve smyslu „když uděláš tohle, bude to v pořádku, mám tě rád a už tu vinu nemáš“. Vinu definuji jako mechanismus přizpůsobení, když tedy ve mně někdo vinu vyvolá a já se mu přizpůsobím, měl bych se tím viny zbavit. Tady ale necháváme dítěti neustále nastartovaný mechanismus přizpůsobení, místo toho, abychom mu sdělili, co má udělat a viny zbavit. Výsledkem takového výchovného postupu je paralýza.

Z dítěte, které bylo zvídavé a které reagovalo na impulsy, radosti a přání, se stává dítě, které je paralyzované a neschopné ničeho. Následky tohoto dlouhodobého jednání si s sebou mnohdy nese i do dospělosti. Jakého partnera si pak bude hledat? Který mu bude nejvíce připomínat teplo domova? Ten, který ho opět bude uvádět do stavu paralýzy, který je mu tolik známý, přestože navenek působí jako ideální a pohodový partner.

Takových mechanismů na nás v průběhu života působí mnohem více. Které to jsou, a jak nás ovlivňují v osobním i profesním životě, rozvádím na semináři Bezpečné viny.