To by zaujímalo aj mňa, žiaľ, takmer tri roky, a nedostala ste žiadnu odpoveď. Osobne si myslím, že by bolo možné pomôcť až nie tak agresívnym manipulátorom, ale museli by si to osobne uvedomiť a chcieť – tu si sama vlastne odpovedáte tým “chtěli by ještě pracovat na své osobnosti”. Prečo si to myslím: seba aj manžela pokladám za “produkty” takýchto rodinných manipulatívnych spoločenstiev rodinných príslušníkov, akurát ja som žena, svoje správanie som si uvedomila a chcem na sebe pracovať, a on je muž, myslí inak, a je mu jednoduchšie vyhovoriť sa, že sa nesprávam podľa nejakých stáročných tradícií (že žena akonáhle vstúpi do manželstva stráca svoju identitu (ešte aj mena sa zrieka) a už môže akurát tak držať “hubu a krok” bez nároku na vysvetlenie). Tým, že si takto “nectím” tradície, sa vlastne vyraďujem zo spoločnosti. V mojom prípade sa cítim ako v takom zrkadlovom labyrinte, neviem, kto z našich dvoch spojených rodím komu čo zrkadlí. A tiež síce vnímam manželovo správanie voči sebe ako krivdu, a o manipulátorov som sa začala zaujímať kvôli sebe, lebo také správanie sa mi bridí, viem, že to mám v sebe a nechcem to vedome používať, ale zároveň neviem, nakoľko si toto moje vlastné správanie voči iným uvedomujem, či niektoré veci a hodnoty, za ktorými si stojím, naopak potichu nevníma ako krivdu môj manžel….. Asi sa ho práve zase raz snažím ospravedlňovať, čo?

Anonymní: Víte, rodiče a děti, omyly a správné nacítění byly a budou. Z vlastní zkušenosti je dobré být na dítě něžný, či prostě "brát věci s nadhledem" a vysvětlit mu případně, proč věc nemá dělat. Aby dítě chápalo, že není špatné. A když si přečtete životopisy velikánů, uvidíte, kolik tam je traumatických dětství. Vy chápete výchovu k tomu, aby byl člověk silný sám v sobě jako "křehkost". Naopak, to lidi vyrůstající z nejistoty a bolesti jsou křehcí. Slyšíte to v hlase těch dvou moderátorek. Jak jsou křehké, když "dojde na věc". (myslím to dobře, moc vás obě dvě zdravím!)

Nebuďte, máte pravdu. Význam slova "nezlob" pochopí dítě velmi brzy, pozná že jsou to rušivé činnosti, které rodiče rozčilují. Slovo nezlob je pro dítě signálem, aby přestalo s činností, kterou právě dělá… brečí, křičí, dupe, dožaduje se pozornost, atd.atd. 90% dětí to zvládá bez problémů a následků, u těch zbývajících deseti sotva co pomůže. Kdyby šlo opravdu o dramata, tak by v žádném lidském společenství v historických dobách nevyrostli takoví velikáni, jací vyrostli. Copak asi budou dělat ty současné křehké bytosti, dojde-li k nějaké celosvětové katastrofě (sopečný výbuch, asteroidy, atd.) Budou k ničemu, neschopni pomoci sobě ani druhým.

Je to přesně popsané, ten mechanismus vzniku. To zmatené dítě, které nechápe, proč je na něj rodič naštvaný hned při příchodu domů, dostává mnoho povelů "nezlob", "nech toho", "jsi normální?" aj. tam, kde to není zcela na místě, je pak celý život pralyzované a netuší, co to s ním teda je, že není schopen nic udělat….
Mě nepřišlo divné, že mi partner říkal, že se ke mě "tak" chová proto, že si to zasloužím, že kdybych byla jiná i on by se choval jinak. Samozřejmě šlo o manipulaci. Já to prohlídla až po mnoha letech. Vždy když sleduji videa pana Poura, tak si to znovu uvědomuji a stále se učím to rozpoznávat. Díky za vaši práci!