Soud s psychopatem nevyhrajete, tady máte důkaz

Víte, že vás matematika může ochránit před zešílením z psychopatů? Říkáte, že stačí jedíný vzoreček a zešílíte z matematiky? Nebojte se, žádné vzorečky. Použijeme mojí milovanou teorii her, kde se bez vzorečků obejdeme a bude stačit umět počítat do dvou. Důkaz pochopil i můj osmiletý syn, kterému jsem jej vysvětloval s pomocí 3 legopanáčků. Vy to budete mít ještě názornější.

Tak se podívejte na video, ve kterém zkonstruuji důkaz, proč nelze vyhrát nad člověkem, který má omezené prožívání viny, tedy nikdy za nic nemůže, tedy ani za to, že lže.

Pokud raději čtete, než se díváte na video, tak jeho přepis najdete níže pod úvodním komentářem.

Jste v situaci modrého panáčka? 🤷‍♀️

Potřebujete se bránit nebo předejít komplexní institucionální agresi?

Základní kurz s 1 měsícem tréninkových příkladů

Jestli vás důkaz zaujal a vysvětlil něco, co jste možná sami zažili nebo jste o tom slyšeli a děsíte se, že by se vám mohlo něco takového stát, tak vězte, že nejste sami. Za 8 let práce s tisícovkou klientů jsem analyzoval stovky kauz, ve kterých se opakovala stále ta stejná schémata, kdy patologičtí jedinci generovali pro soudka množství neplatných tvrzení, která byla soudkem ochotně přijímána a on se na jejich základě zcela pohádkově rozhodoval. A jak jinak, než ve váš neprospěch.

No a kdo hledá, ten co? Ten musí umět matematiku. A pak najde. Logicky.

A pokud nechcete objevovat kolo a potřebujete ověřený model, který vám pomůže se rozhodovat, jak ustát konflikt s vaším narcisem, manipulátorem, psychopatem atp. před soudkem a nechcete při tom objevování metodou pokus-omyl vyhazovat z okna desítky až stovky tisíc korun s většinou záporným výsledkem, tak se třeba ozvěte (pomoc@bezpecnavina.cz).

Jestli vás důkaz zaujal a dává vám smysl, tak můžete v komentářích odpovědět na tyhle otázky:

– Znáte nějaký jazyk, ve kterém by existovalo podstatné jméno, které je jednoznačným a přesným protikladem slova lhář?
– Odpovídá důkaz vašim zkušenostem nebo zkušenostem někoho ve vašem okolí?
– Jak jste se doposud snažili se soudkem vypořádávat a s jakým výsledkem?
– Kolik peněz a nervů vás laškování před soudkem už stálo ?
– Jaká je nejvýhodnější strategie pro modrého hráče?
– Je soudek pravdař?
– Jestli jste začali milovat matematiku (přípustné odpovědi jsou pouze: Ano, Už dávno nebo Tak určitě)

Nebo si můžete tipnout která profese je mezi mými klienty druhá nejzastoupenější. Dám vám nápovědu. Jak jinak, než matematickou. Je to profesní nadmnožina množiny soudků. A vězte, že s pár soudky už jsem taky pracoval. Jak myslíte, že na tom byli s empatií vůči modrým hráčům?

A jak vás tedy může matematika ochránit před zešílením?

Pokud jste se ocitli v situaci modrého hráče a nechápali jste, jak je “to” možné a zároveň se všichni okolo vás tvářili, že “to”, co se děje, je naprosto v pořádku a problém je ve vás, protože to špatně vnímáte, tak to ve vás nejspíš vyvolalo vnitřní konflikt. Říká se tomu taky kognitivní disonance. Emoční obsah takového stavu je třeba úzkost nebo až deprese. Viděl jsem už pár lidi, co po takovém obcování soudka s červeným panáčkem, skončilo na práškách. A ještě si na ně pak všichni ukazovali prstem, že oni jsou ti šílenci. Nejsou. Byla to přirozená reakce na šílené. No a matematika vám může potvrdit, že vaše emoční reakce jsou adekvátní tomu, co zažíváte, bez ohledu na to, co vám tvrdí okolí.

Držte se!

Přepis videa

Abych vám ukázal, jak to celé funguje a mohl jsem vybudovat matematický model, ze kterého nám vypadne jednoznačně výsledek, co se to vlastně děje, tak potřebujeme nejřív vybrat nějaký sport, ve kterém dochází k událostem typu góly, které se někam zaznamenávají, nahlašují a z nichž se odvozuje výsledek celé hry. V naší hře nebo v našem sportu budeme mít dva hráče, jedno modrého a jednoho červeného, kteří spolu hrají třeba fotbal. To je nepodstatné. Podstatné je to, že dochází ke generování událostí typu gól, které se pak někam zaznamenávají. Pro jednoduchost si vytvoříme improvizované hřiště s brankami a mičudou a dodefinujeme si vlastnosti našich hráčů.

Naši hráči mají jednu specifickou vlastnost, kterou se od sebe zásadně odlišují, a tou je, že náš modrý hráč prožívá vinu a náš červený hráč žádnou vinu neprožívá. Ten hráč, který prožívá jen omezeně vinu nebo ji neprožívá vůbec, tak lhát může.

Člověku, který lže, se říká lhář. A pro člověka, který nelže, tak pro něj máme slovo jaké? Pro něj nemáme slovo žádné. Což je jedna taková zajímavá vlastnost jazyka, nejenom českýho jazyka. V řadě dalších jazyků neexistuje jednoslovné označení člověka, jednoznačné, které by bylo protikladem slova lhář. A protože takové slovo neexistuje, tak si ho zavedeme. Proč ne? Abychom zrovnoprávili ty, kteří mluví pravdu s těmi, kteří lžou. Protože to je nespravedlivé, že ti, co říkají pravdu, nedostanou slovo. A jak jinak bychom toho člověka, který prožívá vinu a nelže, nazvali? Jak jinak než pravdař.

A ještě než se pustíme do prvotního písknutí, které spustí naší hru a začnou se tady odehrávat věci, tak musíme do toho našeho systému, do naší hry, vnést ještě jednu entitu, která bude dělat tu nejdůležitější činnost, kterou v rámci té hry můžeme dělat, a to je zaznamenávání skóre. Tahle entita bude mít trošku jiné podmínky a vlastnosti, než byste očekávali u běžného v tomto případě fotbalového zápasu. Tu entitu si můžeme nazvat třeba soudek. Prázdný soudek bude mít úkol zaznamenávat skóre. Akorát ten náš soudek nevidí, není schopen vnímat, co se děje, a proto pasivně přijímá informace, které mu zde poskytují naši dva hráči. Můžete si představit, že typicky našeho soudka potkáte v kostýmu Harryho Pottera, takhle s tou plachetkou a brýlečkama.

Takže máme soudka v kostýmu Harryho Pottera můžeme se do toho pustit. Pískneme na píšťalku a hráči začnou hrát. Čutaj, čutaj, čutaj. A dřív nebo později se stane to, že míč skončí v brance toho modrého, to znamená červený dá gól. Protože náš soudek má sice brýle Harryho Pottera, ale jsou to slepecké brýle, tak přesně stejně nic nevidí. Proto musí náši hráči jít nahlásit změnu skóre k soudkovi. A hlásí. No a protože motivací hráčů je maximalizovat své skóre, protože víme, že ten, kdo dá nejvíc těch gólů vyhrává, tak jdou podle toho hlásit změnu skóre. Přijde náš červený hráč a říká to, co je pro něj v tu chvilku nejvýhodnější: že dal gól. Protože i když může lhát, tak proč by v tu chvilku lhal? To by pro něj bylo úplně nevýhodné.

No a modrý hráč, pravdomluvný, náš pravdař. Pro něj by bylo výhodnější, kdyby řekl, no ale on gól nedal, ale protože nemůže lhát, protože by mu to jeho následná vina nedovolila, tak řekne ano, on dal gól. Tak jak to má být. To je přeci fair play. No a soudek řekne jeden říká dal jsem gól, ten druhý říká to samé, tak to je jasné, tak já zapíšu jeden bod červenému hráči.

Hraje se dál, a dříve nebo později skončí balón v síti červeného hráče, což znamená, že modrý hráč dal gól. Soudek zase nic nevidí, tak hráči běží nahlásit změnu skóre. No a už z dálky ten modrý hráč volá, dal jsem gól, gól, super, já jsem dal gól. A soudek si říká: to bude zase pěkný zapisování skóre. Jenže do toho se tam přiřítí červený hráč, který, stejně jako modrý, bude optimalizovat vítěžek pro své budoucí skóre. Pro modrého je nejvýhodnější, když dal gól, říkat, že dal gól. Zároveň nelže, takže mu v tom nic nebrání. Ale červený, co je pro něj v tu chvilku nejvýhodnější? Má říkát, že modrý dal gól? A nakonci mu unikne titul mistra světa. Nebo je pro něj výhodnější, když řekne, ze modrý nedal gól? Protože může lhát, tak mu v tom emočně ani nic nebrání. Takže řekne: no on ale ten gól nedal.

Takže tady máme konfliktní sdělení, konfliktní tvrzení, se kterými si náš soudek musí nějak poradit. A protože je to soudek ostrílený, zkušený, tak má už připravené triky, kterými se s takovou situací vypořádá. My budeme postupně odvozovat tři mechanizmy, kterými rozhoduje o tom, která tvrzení akceptuje nebo neakceptuje pro zápis skóre. A pro tento případ začneme druhým kritériem, které soudkovi pomůže vyřešit právě tuto konkrétní situaci, kdy se k němu dostávají konfliktní tvrzení. A tak soudek řekne: každý hlásíte něco jiného. A říkáte přesný opak. To je tvrzení proti tvrzení. A na to se já vám můžu vykašlat. To prostě neplatí. Takže to druhé rozhodovací kritérium o tom, které tvrzení on akceptuje a podle čeho se rozhodne o zápisu nebo nezápisu skóre, je: tvrzení proti tvrzení. Výsledek bude takový, že modrému se jeho gól nezapočítá.

A byť se modrý dost diví, co se to děje, tak si řekne: soudek má v sobě tu moudrou a vznešenou prázdnotu, tak asi ví, co dělá. A vlastně nevadí, já si to vyhraju v dalších minutách našeho zápasu.

No a tak hráči hrajou dál, čutaj, čutaj, čutaj, padne gól do modrého branky. Červený přiběhne a říká: dal jsem gól! Modrý by tak rád popřel to, že červený dal gól, protože ta nespravidelnost z toho jeho nezaznamenaného gólu mu drtí v srdce, ale nemůže to popřít, protože prožívá vinu, bylo by to pro něj emočně úplně nesnesitelné. Tak soudek zapíše gól červenému hráči. Situace se zase prohodí a modrý běží nahlásit svůj další gól. Modrý hráč doufá, že už konečně jednou bude soudkem vyslyšen, ale červený hned kompenzuje a hystericky křičí: nedal gól! Modrý hráč zase ostrouhá mrkvičku, protože soudek aplikuje známé pravidlo na 2 konfliktní tvrzení.

No a tady jsme v té situaci, kdy vidíte, že vám stačí počítat do jedné nebo do dvou a udělat tzv. indukční krok a víte, jak celý zápas dopadne. Je jedno, jak se bude modrý hráč snažit, může dát gólů kolik chce, ale nikdy mu žádný nebude započítaný. Góly budou připočítávány jenom červenýmu hráči. Ten nakonec schrábne všechnu smetanu, všechny tiskovky, všechny ceny, všechny trofeje a spokojně odchází domů.

Tohle byl popis základní hry, kterou pozorujeme v kauzách, postavených pouze na tvrzeních. V další části si doplníme ještě další dvě tajemná pravidla, abyste viděli, jak to ve skutečnosti funguje ještě hruzostrašněji.

Literatura

  • Binmore, K. (2007). Playing for Real: A Text on Game Theory. Oxford University Press.
  • Camerer, C.F. (2003). Behavioral Game Theory: Experiments in Strategic Interaction. Princeton University Press.
  • Cleckley, H. (1988). The Mask of Sanity. Mosby.
  • Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford University Press.
  • Gintis, H. (2009). The Bounds of Reason: Game Theory and the Unification of the Behavioral Sciences. Princeton University Press.
  • Hare, R. D. (1993). Without Conscience: The Disturbing World of the Psychopaths Among Us. Guilford Press.
  • Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. Farrar, Straus and Giroux.
  • Osborne, M.J., & Rubinstein, A. (1994). A Course in Game Theory. MIT Press.
  • Simon, G. K. (1996). In Sheep’s Clothing: Understanding and Dealing with Manipulative People. A. J. Christopher.
  • Stanovich, K.E. (2009). What Intelligence Tests Miss: The Psychology of Rational Thought. Yale University Press.
  • Stout, M. (2005). The Sociopath Next Door: The Ruthless Versus the Rest of Us. Harmony.
  • Tadelis, S. (2013). Game Theory: An Introduction. Princeton University Press.
  • van Benthem, J. (2014). Logic in Games. MIT Press.
  • Von Neumann, J., & Morgenstern, O. (1944). Theory of Games and Economic Behavior. Princeton University Press.
  • Vrij, A. (2008). Detecting Lies and Deceit: Pitfalls and Opportunities. Wiley.
  • Zuckerman, M., DePaulo, B. M., & Rosenthal, R. (1981). Verbal and nonverbal communication of deception. Advances in Experimental Social Psychology, 14, 1-59.

 

26 názorů na “Soud s psychopatem nevyhrajete, tady máte důkaz

  1. Petra napsal/a:

    Jediná cesta je odejít od agresora, nejlépe pomalu, tiše a pokud možno v dobrém, což samozřejmě většinou nejde. Pan soudek jsou všechny ty slepé ovce, lidé, kteří vnímají jen ty výstupy – ona křičí, je hysterická vs. on je klidný, nenadává. Ale už nevidí ty vstupy – co ona roky prožívá, to trestání tichem, nezájem, zkouší to po dobrý, po zlým, je moc hubená, pak moc tlustá, jen kdyby byla taková a maková. A ona za čas je, ale zase špatně. Takže zkrátka soudek je většinová společnost, která slepě věří signálům do očí bijícím, ale nezajímá se už o to co k nim vedlo. Jenže těžko je soudit, pokud nezažili, neboť agresoři bývají pro vnější svět snad až dokonalí…

  2. Tarpan napsal/a:

    … takže jestli tomu dobře rozumím, tak “pravdař” může za daných podmínek maximalizovat svůj užitek jen tím, že nebude hrát…

    • Barbora napsal/a:

      Nie. To je útek. Lhář môže klamať o svojich góloch aj bez prítomnosti pravdaře. Treba sa brániť. Alebo v tomto prípade oko za oko, tvrdenie za tvrdenie.

  3. anna.kodova napsal/a:

    Soudek nařídil znalecké posudky a rodinnou terapii. Na rodinné terapii mě napomenuli, že nesmím používat slovo manipulace. Asi tak za 20 min, kdy slovně napadl ex terapeutku, řekla, že jde o tvrdou manipulaci.

    • Helena napsal/a:

      Jak to asi uděláte když vám přijde předvilání k soudu?budete tam sedět a bez důkazů mlčet?

      • Daniel napsal/a:

        Copak předvolání, ale dokonce trestní příkaz za to, že Vás psychopat napadnul…
        Také mě zajímá doporučený postup. Opravdu hodně.

  4. Mušel napsal/a:

    Pokud spolupracují i úřady…je to v kelu. Osobně jsem, s mým ještě mužem, byla v bance založit devizový účet. A když pak soudek vyzval dotyčnou banku, zda tam muž měl nebo má účet, banka odpověděla, že tam žádný účet tento člověk nikdy neměl. To samé poštovní úřad, přišla mi doloženka na vklad několika stovek tisíc na \”mojí\” knížku. Na poště jsem řekla, že žádnou \”knížku\” jsem nezakládala. Paní ředitelka si nechala doloženku …..časem vše zapřela (u soudu). Těžko se pak bojuje za \”pravdu\” 🙁

  5. Anonym napsal/a:

    Nooo… ono je ve výsledku jedno jestli to dojde, nebo nedojde až k tomu soudku, i když tomu dotyčnému ustoupíte jen aby jste měli klid, stejně se tak cítíte a ten klid stejně nemáte i když ste odešli sic se ctí, ale bez ničeho…

  6. Rasťo napsal/a:

    Je to veľmi ťažké ,keď ste modrý sám a červený má podporu celej rodiny, kde modrý pred tým žil. Podozrivé je už to, keď na začiatku manželstva nechce červený spoločný rodinný účet…a nakoniec z toho vyjdu najhoršie deti 🙁 keby človek vedel pri dohodách pred rozvodom čo bude – všetko by som si nahrával..Teraz mám problém dokázať všetko na čom sme sa dohodli. Najväčšie zlo všeobecne je klamstvo – nenávidím to :((

    • Kája napsal/a:

      Přesně jsem zažila, jak píše Rasťo.
      Pokud nechce společný účet je to divné a nechce at máte společnou adresu, kdyz jste zrekonstruovala s ním jeho byt komplet i investovala do vybavení toho bytu komplet a pak ani když mu porodíte vymodlené dítě přesto, že předtím jste přišli o dvojčátka díky jeho matce. Hold když je člověk zamilovaný a hodný nechce si tyto věci připustit, jenže pak trpí to dítě a vy vše odnesete, že jste pravdomluvný a lhářský manipulator oblbne každého…to je prostě hrůza, jak to ale změnit přes veškeré důkazy to je všemi neakceptováno a naopak vše otočeno proti mně.

      • A non napsal/a:

        S patologických klamárom sa nedá. Zataji aj vlastný nos medzi očami. Chudáčik všade kade chodí. Všetci ho ľutujú, pritom je to diabol v ľudskej koži

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.